Ve druhém díle účetnictví pro začátečníky se seznámíme s majetkem podniku a jeho členěním, oceňováním majetku a závazků, rozvahou, která má předepsanou formu a je jedním z nejdůležitějších účetních výkazů, a s účty aktiv a pasiv.
V minulém díle jsme si vysvětlili základní pojmy a principy účetnictví. V dnešním díle se seznámíme s majetkem podniku a jeho členěním, oceňováním majetku a závazků, rozvahou, která má předepsanou formu a je jedním z nejdůležitějších účetních výkazů, a s účty aktiv a pasiv.
Majetek podniku
K zajištění podnikatelského záměru musí být podnik vybaven určitým majetkem, o jehož stavu a pohybu účetní jednotky účtují. Tento majetek podniku se v účetnictví souhrnně nazývá AKTIVA.
Majetek může být:
- dlouhodobý, který slouží v podniku delší dobu, během používání se nespotřebovává najednou, ale pouze se opotřebovává – toto opotřebení vyjadřujeme v účetnictví tzv. odpisy
- hmotný dlouhodobý majetek (nemovitosti, movité věci s dobou použitelnosti delší než 1 rok a pořizovací cenou více než 40 000 Kč, zvířata),
- nehmotný dlouhodobý majetek (software, licence, výsledky výzkumně-vývojové činnosti, ocenitelná práva s cenou vyšší než 60 000 Kč),
- dlouhodobý finanční majetek (dlouhodobé cenné papíry, nemovitosti či umělecká díla vlastněná podnikem za účelem dalšího obchodování či uložení volných finančních prostředků do majetku, pronajímané podniky jako celek včetně vybavení),
nebo
- oběžný, který se používá krátkodobě a většinou se spotřebovává jednorázově
- zásoby (skladovaný materiál, zásoby vlastní výroby, zboží s pořizovací cenou za jednotku zásob nižší než 40 000 Kč a životností kratší než 1 rok),
- krátkodobý finanční majetek (peníze v hotovosti, peníze na bankovním účtu, krátkodobé cenné papíry se splatností do 1 roku),
- pohledávky (krátkodobé či dlouhodobé za odběrateli, zaměstnanci atd.).
V soustavě účetnictví však účetní jednotky účtují také o tom, z jakých zdrojů si majetek opatřily. Tyto finanční prostředky k nabytí majetku se nazývají zdroje krytí majetku. V účetnictví se souhrnně označují jako PASIVA.
Zdroje krytí můžeme rozdělit na:
- vlastní zdroje
- základní kapitál (např. základní kapitál individuálního podnikatele),
- fondy (rezervní, ostatní, kapitálový),
- nerozdělený zisk minulých let,
- zisk běžného roku,
- cizí zdroje
- dlouhodobé (bankovní úvěr se splatností delší než 1 rok, rezervy),
- krátkodobé (bankovní úvěr se splatností do 1 roku, závazky vůči dodavatelům, zaměstnancům, zdravotním pojišťovnám, institucím sociálního zabezpečení, vůči státu).
Každá jednotlivá složka majetku se v účetnictví označuje jako AKTIVUM („A“) a každý jednotlivý zdroj nazýváme PASIVUM („P“). Jelikož se jedná o tentýž majetek, na který se díváme dvěma různými pohledy, součty všech aktiv a pasiv vyjádřené v penězích se musejí rovnat (A = P).
Příklad
Pan Novák, provozující truhlářství, si koupil stroj v hodnotě 100 000 Kč. Ušetřeno však měl jen 50 000 Kč a zbývajících 50 000 Kč si půjčil v bance. Půjčku bude splácet dva roky.
Stroj je dlouhodobým hmotným majetkem podnikatele, jedná se o aktivum v hodnotě 100 000 Kč.
Zdroje financování majetku:
- vlastní zdroj: 50 000 Kč,
- dlouhodobé cizí zdroje (úvěr): 50 000 Kč.
Zdroj financování (vlastní i cizí) je pasivum v celkové hodnotě 100 000 Kč, to znamená ve stejné výši, jako pořizovací cena stroje.
Oceňování majetku a závazků
Všechen majetek a závazky pro účely účetnictví se musí ocenit v peněžních jednotkách české měny. Ocenění musí být průkazné a doložené účetním dokladem. Způsoby ocenění jsou definované v části čtvrté (§ 24 a dále) zákona o účetnictví (dále jen „ZoÚ“).
Účetní jednotky oceňují majetek:
1. K okamžiku uskutečnění účetního případu způsoby podle § 25 ZoÚ. Z jednotlivých složek majetku a závazků se oceňují:
b) hmotný majetek kromě zásob vytvořený vlastní činností vlastními náklady,
c) zásoby, s výjimkou zásob vytvořených vlastní činností pořizovacími cenami,
d) zásoby vytvořené vlastní činností vlastními náklady,
e) peněžní prostředky a ceniny jejich jmenovitými hodnotami,
f) podíly, cenné papíry a deriváty pořizovacími cenami,
g) pohledávky při vzniku jmenovitou hodnotou, při nabytí za úplatu nebo vkladem pořizovací cenou, závazky jmenovitou hodnotou,
h) nehmotný majetek kromě pohledávek, s výjimkou nehmotného majetku vytvořeného vlastní činností pořizovacími cenami,
i) nehmotný majetek kromě pohledávek vytvořený vlastní činností vlastními náklady,
j) příchovky zvířat vlastními náklady,
k) kulturní památky, sbírky muzejní povahy, předměty kulturní hodnoty a církevní stavby, pokud není známa jejich pořizovací cena, ve výši 1 Kč,
l) majetek v případech bezúplatného nabytí, s výjimkou majetku uvedeného pod písmenem e), anebo majetek v případech, kdy vlastní náklady na jeho vytvoření vlastní činností nelze zjistit, a ostatní majetek, který není uveden pod písmeny a) až k), reprodukční pořizovací cenou.
2. Ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se účetní závěrka sestavuje, způsoby podle § 27 ZoÚ. Rovněž toto ocenění je účetní jednotka povinna zaznamenat v účetních knihách.
Rozvaha
Rozvahu musí dle zákona o účetnictví sestavovat všechny účetní jednotky, jedná se o jeden z nejdůležitějších účetních výkazů. Rozvaha je v předepsané formě přehledné sestavení majetku podniku (aktiv) a zdrojů jeho krytí (pasiv) v peněžním vyjádření k rozvahovému dni.
Řádná rozvaha je sestavována ke konci účetního období. K mimořádnému sestavení rozvahy dochází například při založení podniku (zahajovací rozvaha), při zániku, sloučení nebo při rozsáhlé škodě na majetku.
Schéma rozvahy
Příklad
Účetní jednotka měla k 1. 1. 2016 následující stav majetku a zdrojů jeho krytí.
Pokladna: 10 000 Kč
Běžný účet: 80 000 Kč
Odběratelé: 150 000 Kč
Software: 60 000 Kč
Dodavatelé: 120 000 Kč
Dlouhodobý úvěr: 300 000 Kč
Zásoby: 200 000 Kč
Budovy: 500 000 Kč
Stroje: 100 000 Kč
Základní kapitál: 680 000 Kč
Jednotlivé činnosti, které účetní jednotka uskutečňuje, se v účetnictví nazývají hospodářské operace a jsou doloženy různými doklady. Na základě hospodářských operací vznikají účetní případy, které zachycují stav a pohyb majetku a zdrojů krytí.
V rozvaze mohou nastat tyto čtyři účetní případy:
Příklad: Faktura za dodaný materiál na sklad
A+ Materiál na skladě: 20 000,-
P+ Dodavatel: 20 000,-
2. A−, A+
Příklad: Úhrada faktury vydané odběratelem
A− Odběratel: 50 000,-
A+ Bankovní účet: 50 000,-
3. A−, P−
Příklad: Úhrada faktury dodavateli z běžného účtu
A− Bankovní účet: 30 000,-
P− Dodavatel: 30 000,-
4. P+, P−
Příklad: Úhrada faktury dodavateli z provozního úvěru
P+ Bankovní úvěr: 100 000,-
P− Dodavatel: 100 000,-
Měnit rozvahu při každé hospodářské operaci je s ohledem na administrativní a časovou náročnost v praxi nereálné, proto v účetnictví pro každé aktivum a pasivum existuje samostatný účet. Každý účet má dvě strany, nejčastěji označované jako strana „Má dáti“ („MD“) a strana „Dal“ („D“).
Na každém účtu jsou zachyceny počáteční stav, přírůstky, úbytky a stav konečný. Kromě těchto účtů zachycujících stav a pohyb majetku a jeho zdroje krytí existují ještě účty výsledkové, kde jsou zachyceny výnosy a náklady, a účty podrozvahové.
Účet může být aktivní, nebo pasivní.
Účet aktiv
Počáteční stav či konečný stav aktivního účtu se zapisuje na stranu Má dáti (MD) z důvodu, že v rozvaze je toto aktivum také na levé straně. Na stranu Má dáti (MD) se zaznamenávají také všechny přírůstky, naopak úbytky se zachycují na stranu Dal (D).
Pokladna
Účet pasiv
Počáteční stav či konečný stav pasivního účtu se zapisuje na stranu Dal (D) z důvodu, že v rozvaze je toto pasivum také na pravé straně. Na stranu Dal (D) se zaznamenávají také všechny přírůstky, naopak úbytky se zachycují na stranu Má dáti (MD).
Dodavatelé
Obraty a zůstatky na účtech
Součet peněžních částek, které jsme účtovali během účetního období bez počátečního stavu, se nazývají obratem.
Příklad
Obrat strany MD = 30 000 + 100 000 + 80 000 = 210 000 Kč
Obrat strany D = 12 000 + 60 000 + 10 000 = 82 000 Kč
Konečný stav = PS 50 000 + obrat MD 210 000 − obrat D 82 000 = 178 000 Kč
Souvztažné zápisy
Účty, na které zachycujeme účetní případ metodou podvojného zápisu, to znamená jak na straně Má dáti, tak i na straně Dal, označujeme jako účty souvztažné.
Souvztažné účetní zápisy mohou být:
- jednoduché, kdy účetní případ zapíšeme na jednom účtu na straně MD a na druhém na straně D,
- složené, kdy účetní případ zapíšeme na jednom účtu na straně D a na dvou a více účtech na stranu MD nebo naopak.
Příklad
- Faktura za materiál, který jsme současně přijali na sklad: 100 000,-
- Výpis z BÚ – úhrada faktury za energie: 50 000,-
- Výpis z BÚ – úhrada faktury za materiál: 100 000,-
V příštím díle se seznámíme s náklady a výnosy, které vznikají při některých hospodářských operacích, a dále si také podrobněji vysvětlíme základy účtování na syntetických účtech.
Související články:
Účetnictví pro začátečníky – 1. díl
Účetnictví pro začátečníky – 3. díl
Účetnictví pro začátečníky – 4. díl
Účetnictví pro začátečníky – 5. díl
Účetnictví pro začátečníky – 6. díl
Účetnictví pro začátečníky – 7. díl
Účetnictví pro začátečníky – 8. díl
Účetnictví pro začátečníky – 9. díl
Účetnictví pro začátečníky – 10. díl
Účetnictví pro začátečníky – 11. díl
Účetnictví pro začátečníky – 12. díl
Komentáře
Tereza Neubauerová
25. 03. 2025, 07:37AdelP: Dobrý den, článek je z roku 2016. Starší články neaktualizujeme, ale nahrazujeme je novějšími články s aktuálními informacemi. Hezký den
AdelP
24. 03. 2025, 19:50Dobrý den, nejsou částky, pro zavedení majetku poněkud zastaralé? 🙂 Děkuji za upřesnění.