Informace pro účetní a podnikatele

728 x 90

Je možné mít dvě či více zaměstnání současně?

Mnoho lidí si chce ke svému platu přivydělat ještě nějakou korunu navíc a obohatit tak rodinný rozpočet. Je vůbec možné mít dvě či více zaměstnání naráz? A musí se tato skutečnost hlásit stávajícímu zaměstnavateli?

Základními pracovněprávními vztahy jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. Dnes již zákoník práce (ZP) nerozlišuje, zda se jedná o hlavní či vedlejší pracovní poměr. Každý pracovní poměr musí být ale sjednán písemně na základě pracovní smlouvy.
 
Náležitosti pracovní smlouvy uvádí § 34 zákoníku práce.
 
Z každého pracovního poměru, ať je sjednán na zkrácený či plný úvazek, se odvádí sociální i zdravotní pojištění. U jednoho zaměstnavatele, zpravidla tam, kde je vyšší výdělek, podepíše zaměstnanec tzv. růžové prohlášení k dani z příjmu, kde uvede, jaké odpočitatelné položky uplatňuje.
 
Tyto odčitatelné položky nemůže už u dalšího zaměstnavatele (či dalších zaměstnavatelů) uplatnit. Takže např. sleva na poplatníka (v roce 2012 ve výši 2 070 korun za měsíc) se ve výplatě může promítnout jenom u jednoho zaměstnavatele, druhý mu tuto slevu uplatnit už nemůže.
 
Je potřeba také upozornit na odvod zdravotního pojištění, které musí být alespoň z minimálního vyměřovacího základu, což je 8 000 korun. Proto musí pracovník přinést zaměstnavateli, u kterého nedosáhne minimálního vyměřovacího základu, potvrzení o sražené výši zdravotního pojištění od druhého zaměstnavatele.
 
Dalšími pracovněprávními vztahy jsou dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Jsou to:

  • dohoda o pracovní činnosti
  • dohoda o provedení práce

Dohoda o pracovní činnosti (§ 76 ZP)

Na základě dohody o pracovní činnosti není možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. To znamená, že lidé nesmí odpracovat více než 20 hodin týdně (resp. 4 hodiny denně).
 
Z dohody o pracovní činnosti je odváděno sociální i zdravotní pojištění jako z pracovního poměru, pokud se nejedná o tzv. zaměstnání malého rozsahu.

Dohoda o provedení práce (§ 75 ZP)

Rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, nesmí být větší než 300 hodin v kalendářním roce. Do rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro téhož zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. V dohodě o provedení práce musí být uvedena doba, na kterou se tato dohoda uzavírá.

Od 1. 1. 2012 platí pro dohody o provedení práce zvláštní úprava – pokud odměna z této dohody za kalendářní měsíc přesáhne částku 10 000 korun, podléhá tato odměna odvodům sociálního a zdravotního pojištění. Zaměstnavatel má také v tomto případě povinnost přihlásit zaměstnance k pojištění.
 
U obou dohod se daň z příjmu řídí tím, zda je či není podepsáno „Prohlášení k dani z příjmů“. Pokud má pracovník více takovýchto poměrů či dohod, musí sám podávat Přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

Zaměstnání malého rozsahu

Pro posouzení, zda se jedná o zaměstnání malého rozsahu, je rozhodující, zda je sjednaná částka započitatelného příjmu nižší, než rozhodný příjem (viz zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, § 7 odst. 1). Rozhodný příjem pro rok 2012 je 2 500 korun.
 
Zaměstnanec se přihlašuje k pojištění v okamžiku, kdy jeho příjem v měsíci dosáhne částky započitatelného příjmu aspoň ve výši částky rozhodného příjmu (zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, § 7 odst. 2), ale s tím, že se jedná o zaměstnání malého rozsahu, protože sjednaná (nikoli vyplacená) částka příjmu odpovídala zaměstnání malého rozsahu.
 
Pojistné na zdravotní pojištění se odvádí bez ohledu na krátkodobé zaměstnání nebo zaměstnání malého rozsahu. V případě pracovního poměru uzavřeného na základě pracovní smlouvy není výše sjednaného nebo skutečného příjmu rozhodující.
 
Jiné je to v případě uzavřených dohod o pracovní činnosti. V roce 2012 se za zaměstnance pro účely zdravotního pojištění v roce 2012 nepovažuje osoba činná na základě dohody o pracovní činnosti, která nedosáhla v kalendářním měsíci započitatelného příjmu. A to 2 499 korun. Účast na zdravotním pojištění v roce 2012 vzniká při dosažení měsíční odměny ve výši 2 500 korun.
 
Z výše uvedeného vyplývá, že můžeme mít pracovních poměrů více, včetně dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. A ani nemusíme zaměstnavatelům tuto skutečnost hlásit.

Související články:
Zaměstnávání na základě DPČ a DPP
Vznik pracovního poměru
Vzor dohody o pracovní činnosti
Vzor dohody o provedení práce

Zanechte komentář

Diskuse neslouží jako právní, daňová či účetní poradna. Je vyhrazena pro vzájemnou komunikaci čtenářů.

Pro přidání komentáře se přihlaste.

Komentáře

  • Martina
    30. 03. 2013, 16:52

    Dobry den, zajimalo by me jestli kdyz jsem nyni jako zamestnanec a mam jeste ted nabidku delat jednatele v jine firme, tak jestli to muzu vzit? A jestli treba muzu byt i tady kde jsem zamestnana a jeste s k tomu udelat OSVČ…dekuji za odpoved

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Magda
    21. 03. 2013, 15:06

    Dobrý den,

    pracovních smluv můžete mít kolik chcete, když budete všechna zaměstnání zvládat. 🙂 Sociální i zdravotní se Vám bude strhávat z obou platů. Ale pozor – slevu na poplatníka (v roce 2013 je to 2 070 Kč) si budete moci uplatnit pouze u jednoho ze zaměstnavatelů.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Viki
    20. 03. 2013, 07:46

    Dobrý den, chci se poradit, když mám možnost mít 2 zaměstnání současně, je možné mít 2 “základní” pracovní smlouvy, nebo v tomto případě musí být pracovní smlouva nějak pozměněná???Jedna práce je z domova, druhá každý den dojíždění. A chápu správně, že sociální a zdravotní se mi bude strhávat z obou platů, že?
    Moc děkuji.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Dagmar Tylčerová
    11. 03. 2013, 14:52

    Důležité je, zda odměna bude vyplcena najednou tzn. 12.000- Kč nebo na několik částí. Pokud bue vyplacena najednou musí se celých 12.000,- zdanit a odvést sociální a zdravotní poj., stejně tak zaměstnavatel musí odvést pojištění, pokud bude např. každý měsíc 1.000,- Kč platí se jen daň 15 % a tu odvádí zaměstnavatel, nikoli vy sama někdy na konci roku. Pokud např. bude odměna 3x po 4.000,- Kč v různých měsících roku bude u zaměstnavatele sražena srážková daň ve výši 15 %. Takže záleží hodně na tom, v jaké výši bude odměna vyplacena!!

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • zuzana
    09. 03. 2013, 22:39

    Dobrý den, děkuji za článek. V tuto chvíli řeším situaci, ve které si úplně nejsem jistá a rada bych poprosila o radu. Jsem v zaměstnaneckém poměru a mám možnost si na dohodu o provedení práce přivydělat zhruba 12.000Kc rocne. Tedy pouhých 1000 Kc mesicne. Chtela bych si byt ale jista, ze z techto “bokem” vydelanych penez nebudu muset nic navic odvadet na konci roku ve chvili, kdyz u sveho zamestnavatele podepisuju ruzove prohlaseni? Vztahuje se na techto 12.000 15% dan? Musela bych z techto penez tedy dan nakonec odvest? Dekuji moc za radu. S pozdravem, Z.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět

Rychlé zprávy

  • Jednotné hlášení zaměstnavatelů schváleno

    |

    Vláda schválila návrh zákona o Jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (JMHZ), který od ledna 2026 výrazně sníží administrativní zátěž firem. Zaměstnavatelé budou místo až 25 různých formulářů podávat jediné elektronické hlášení měsíčně, které ministerstvo práce následně sdílí s dalšími institucemi. Nový systém zefektivní digitalizaci státní správy, odstraní duplicitní vykazování a přinese výhody i zaměstnancům, například v podobě předvyplněného daňového přiznání. Projekt je prvním krokem k vytvoření Jednotného inkasního místa.

Kurzovní lístek

vlajka EU
Načítám hodnoty
vlajka USA
Načítám hodnoty

4 tisíce sledujících