Zákonné a podzákonné normy k účetnictví

Zákon o účetnictví

Zákon o účetnictví (dále jen „ZoÚ“) tvoří základ znalostí pro každého, kdo se účetnictvím zabývá. Tento zákon se vztahuje na účetní jednotky, kterými jsou:

• právnické osoby – české i zahraniční, pokud podnikají na území ČR,
• fyzické osoby – ale pouze ty, které jsou zapsány v obchodním rejstříku, které překročily zákonný limit pro vedení účetnictví (obrat 25 000 000 Kč za kalendářní rok), případně ostatní fyzické osoby, kterým to ukládají předpisy,
• organizační složky státu,
• svěřenské fondy,
• „penzijní“ fondy, „investiční“ fondy.

Důležitou součástí tohoto zákona je kategorizace účetních jednotek – kdy jsou tyto jednotky rozděleny na mikro, malé, střední a velké účetní jednotky – podle výše aktiv, ročního úhrnu čistého obratu a průměrného počtu zaměstnanců.

Více o kategorizaci účetních jednotek např. v článku Kategorizace účetních jednotek od 1. 1. 2016.

S kategorizací účetních jednotek pak úzce souvisí povinnosti související se zveřejňování účetní závěrky, povinnosti ověřování účetní závěrky auditorem apod.

Zákon se zabývá nejen účetnictvím (podvojným), ale i jednoduchým účetnictvím (naproti tomu se nezabývá vedením daňové evidence nebo uplatňováním výdajů paušálem – což řeší zákon o daních z příjmů).

Dále ZoÚ definuje předmět účetnictví a jeho rozsah, jak mají vypadat účetní doklady, účetní zápisy, účetní knihy, co je to směrná účetní osnova a účtový rozvrh.

Velká pozornost v zákoně je věnována účetní závěrce (včetně konsolidované) – jejímu sestavení a ověření, výroční zprávě – a jejich zveřejňováním.

V ZoÚ se dočteme taky o způsobech oceňování, o inventarizaci majetku a závazků, ale také o archivaci účetních záznamů.

Relativně novou součástí zákona je Zpráva o platbách orgánům správy členského státu EU nebo třetí země anebo Uvádění nefinančních informací.

Závěr zákona je věnovaný přestupkům – najdeme zde jejich docela podrobný seznam a zároveň výši pokut, které nám za jejich „spáchání“ hrozí.

Vyhlášky

Zákon o účetnictví je poměrně stručný a řadu užitečných informací a postupů se dozvíme až v „prováděcích vyhláškách“ k tomuto zákonu. Těchto základních prováděcích vyhlášek je pět a každá platí pro jiné účetní jednotky:

• vyhláška č. 500/2002 Sb. pro účetní jednotky účtující v soustavě podvojného účetnictví
• vyhláška č. 501/2002 Sb. pro banky a finanční instituce
• vyhláška č. 502/2002 Sb. pro pojišťovny
• vyhláška č. 503/2002 Sb. pro zdravotní pojišťovny
• vyhláška č. 504/2002 Sb. pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání

Vyhláška č. 500/2002 Sb. pro účetní jednotky účtující v (podvojném) účetnictví

Vyhláška nám definuje podrobněji např.:

• rozsah a způsob sestavování účetní závěrky,
• obsahové vymezení některých položek rozvahy (dlouhodobý/krátkodobý hmotný/nehmotný/finanční majetek, zásoby, dlouhodobé/krátkodobé pohledávky, peněžní prostředky, časové rozlišení, základní kapitál, kapitálové fondy, výsledek hospodaření minulých let, rezervy, dlouhodobé/krátkodobé závazky),
• obsahové vymezení některých položek výkazu zisku a ztráty (náklady vynaložené na prodané zboží, služby, změna stavu zásob vlastní činnosti, aktivace, osobní náklady, úpravy hodnot v provozní oblasti – odpisy a opravné položky, jiné provozní výnosy, daně a poplatky, rezervy, komplexní náklady příštích období, jiné provozní náklady, výnosy z finančního majetku a související náklady, úpravy hodnot a rezerv ve finanční oblasti, výnosové/nákladové úroky, ostatní finanční výnosy/náklady, převod podílu na výsledku hospodaření společníkům).

Dále nám vyhláška dává velmi podrobný návod na to, jaké informace máme uvádět v příloze k účetní závěrce (a to v závislosti na kategorii účetní jednotky).

Přehled o peněžních tocích (Cash Flow) – jeho uspořádání a obsahové vymezení – také najdeme v této vyhlášce, stejně tak jako výkaz o změnách vlastního kapitálu.

Důležitou součástí vyhlášky je definování způsobu oceňování majetku (i závazků) a vymezení nákladů s jeho pořízením souvisejících – tedy definování toho, co se stává součástí vstupní ceny pořizovaného majetku (a do nákladů se dostává postupně formou odpisů) a co můžeme zaúčtovat do nákladů hned.

Dále se zde dočteme postupy pro tvorbu a použití opravných položek a rezerv, pro odepisování (včetně metody komponentního odepisování), o odložené dani, kurzových rozdílech, o ocenění souboru majetku, o způsobu přechodu z daňové evidence na účetnictví, o konsolidaci atd.

Součástí vyhlášky jsou i přílohy:

• Příloha č. 1 – Uspořádání a označování položek rozvahy
• Příloha č. 2 – Uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty – druhové členění
• Příloha č. 3 – Uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty – účelové členění
• Příloha č. 4 – Směrná účtová osnova

Některé další vyhlášky, které se dotýkají účetnictví:

• vyhláška č. 325/2015 Sb. pro účetní jednotky, které vedou jednoduché účetnictví
• vyhláška č. 410/2009 Sb. pro některé vybrané účetní jednotky
• vyhláška č. 270/2010 Sb., o inventarizaci majetku a závazků
• vyhláška č. 383/2009 Sb., o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek
• vyhláška č. 220/2013 Sb., o požadavcích na schvalování účetních závěrek některých vybraných účetních jednotek

České účetní standardy

Kromě zákona o účetnictví a prováděcích vyhlášek, existují ještě České účetní standardy (dále jen „ČÚS“). Tyto standardy opět máme v několika verzích, podle typu účetních jednotek:

• ČÚS pro účetní jednotky účtující podle vyhlášky č. 500/2002 Sb. (podnikatelé)
• ČÚS pro účetní jednotky účtující podle vyhlášky č. 501/2002 Sb. (banky a finanční instituce)
• ČÚS pro účetní jednotky účtující podle vyhlášky č. 502/2002 Sb. (pojišťovny)
• ČÚS pro účetní jednotky účtující podle vyhlášky č. 503/2002 Sb. (zdravotní pojišťovny)
• ČÚS pro účetní jednotky účtující podle vyhlášky č. 504/2002 Sb. (nepodnikatelé)
• ČÚS pro účetní jednotky účtující podle vyhlášky č. 410/2009 Sb. (některé vybrané účetní jednotky)

České účetní standardy pro podnikatele

Každý účetní standard popisuje jednu specifickou oblast účetnictví – definuje většinou cíl, obsahové vymezení a postupy účtování.

Tab.: Přehled platných ČÚS
 

Interpretace Národní účetní rady

Národní účetní rada (dále jen „NÚR“) je nezávislá odborná „instituce“, jejímž výstupem jsou tzv. Interpretace. Tyto Interpretace vyjadřují odborný názor NÚR a mají sloužit k jednotnému a vhodnému používání zákona o účetnictví a souvisejících právních norem. Členy NÚR jsou Komora auditorů ČR, Komora daňových poradců ČR, Svaz účetních ČR a Fakulta financí a účetnictví VŠE v Praze.

Interpretace se vždy týká konkrétního účetního „problému“, jehož řešení není ani při důkladném studiu účetních norem jednoznačné a tato Interpretace je mnohdy doplněna užitečnými příklady. Může se zdát, že Interpretace jsou pouze pro odborníky, ale i menší účetní jednotky zde mohou nalézt užitečné informace.

Třeba o tom jak, v jaké výši a jestli vůbec účtovat o rezervě na daň, odkdy „shromažďovat“ náklady na pořízení dlouhodobého majetku, jak naložit s nárokem na dotaci nebo s vrácením dotací, jak a jestli přeceňovat dohadné položky v cizích měnách, jak odepsat cizoměnové pohledávky a závazky, jak provádět opravy chyb a změny v účetních odhadech, kdy nastane okamžik pro zařazení dlouhodobého majetku do užívání, jestli počítat kurzové rozdíly u časového rozlišení v cizí měně a další.

Tab.: Přehled dosud schválených Interpretací
 

Sdělení, stanoviska, dotazy – Ministerstvo financí ČR, Komora auditorů ČR

Některé odpovědi na dotazy z oblasti účetnictví jsou zveřejňovány na stránkách Ministerstva financí ČR.

Aktuality a metodické materiály Ministerstva financí ČR z oblasti účetnictví najdeme také na webových stránkách. Je zde např. sdělení Ministerstva financí k účtování a vykazování digitálních měn – s tímto tématem se stále častěji setkáváme.

Odpovědi na některé problematické otázky z oblasti účetnictví můžeme nalézt také na stránkách Komory auditorů ČR.

Evropské účetní předpisy

Nařízení Evropské unie:

• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1006/2002 – o uplatňování mezinárodních účetních standardů
• Nařízení Komise (ES) č. 1126/2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s výše uvedením nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES)

Směrnice EU:

• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU – o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků (…)
• Směrnice Rady 86/365/EHS – o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách banka a ostatních finančních institucí
• Směrnice Rady 91/674/EHS – o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách pojišťoven

Evropské předpisy můžeme nalézt také na webových stránkách EUR–Lex.

Některé další předpisy související s účetnictvím

• zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech + auditorské standardy
• Mezinárodní standardy finančního výkaznictví – International Financial Reporting Standards (IFRS)
• Americké všeobecně uznávané účetní zásady – US Generally Accepted Acounting Principles (US GAAP)
• zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku
• zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě

Související článek:
Zákonné a podzákonné normy k dani z příjmů