Informace pro účetní a podnikatele

728 x 90

Promlčecí lhůta od roku 2014

Změny, které přišly s novým občanským zákoníkem od 1. 1. 2014, se týkají také promlčení. Pokud nebylo právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Pokud však splní, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

Změny, které přinesl nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb., dále jen „NOZ“), od 1. 1. 2014, se týkají také promlčení. Nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Pokud však splní, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

K promlčení soud přihlédne jen na námitku dlužníka, že je právo promlčeno (na rozdíl od prekluze, kdy právo zaniká a soud k ní přihlíží i bez námitky).
 
Promlčují se veškerá majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem (zejména vlastnické právo).
 
Nepromlčuje se:

  • právo na vydání dědictví,
  • právo na rozdělení společné věci, právo na zřízení cesty, právo na vykoupení reálného věcného břemene,
  • právo na náhradu ztráty na výdělku.

 
Promlčecí lhůta je:

1. obecná – tři roky od okamžiku, kdy se oprávněná osoba dozví o rozhodných skutečnostech (subjektivní lhůta), nejdéle však 10 let od okamžiku, kdy ke skutečnosti došlo (objektivní lhůta)

 

2. zvláštní, např.:
  • právo zapsané do veřejného rejstříku se promlčí za 10 let,
  • právo na náhradu škody se promlčí nejdéle do 10 let od vzniku škody,
  • právo na náhradu úmyslně způsobené škody se promlčí nejdéle do 15 let od vzniku škody,
  • přejde-li povinnost na dědice, skončí promlčecí lhůta nejdříve uplynutím šesti měsíců od potvrzení nabytí dědictví,
  • plní-li zástavní dlužník, nepromlčí se jeho právo vůči dlužníku dříve než za šest měsíců po splnění dluhu,
  • v případě práv uplatnitelných u orgánu veřejné moci běží promlčecí lhůta od okamžiku, kdy se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla,
  • v případě újmy na zdraví nezletilého běží promlčecí lhůta až nabytím svéprávnosti.

 
Novinkou podle NOZ je, že si smluvní strany mohou dohodnout délku subjektivní promlčecí lhůty, ovšem pouze v rozmezí jednoho roku až 15 let. Dohoda nesmí být v neprospěch slabší smluvní strany. Kratší lhůtu nelze dohodnout v případě plnění z újmy na životě, zdraví, svobodě nebo v případě úmyslného porušení povinnosti.
 
Není možné se předem vzdát práva na uplatnění námitky promlčení.
 
Promlčecí lhůta neběží:

  • mezi osobami žijícími ve společné domácnosti a neskončí dříve než šest měsíců po odpadnutí této překážky,
  • v případě uzavření dohody o mimosoudním jednání o právu a počne běžet až poté, co věřitel nebo dlužník výslovně odmítne v takovém jednání pokračovat.

 
Na lhůty pro uplatnění práv, které se řídí dosavadními právními předpisy, se NOZ nepoužije, i kdyby lhůta začala běžet po 1. lednu 2014.

Zanechte komentář

Diskuse neslouží jako právní, daňová či účetní poradna. Je vyhrazena pro vzájemnou komunikaci čtenářů.

Pro přidání komentáře se přihlaste.

Rychlé zprávy

  • Nové povinnosti zaměstnavatelů při odměňování od června 2025

    |

    Od 1. června 2025 začíná platit novela zákoníku práce, která přináší důležité změny v oblasti odměňování. Nově musí zaměstnavatel předat zaměstnanci mzdový nebo platový výměr nejpozději před zahájením výkonu práce, nikoliv až v den nástupu. Bezhotovostní výplata se stává standardem, výjimky budou možné jen na základě písemné dohody. Nově se řeší také výplaty v cizí měně, přesnější vymezení nelegální práce a náhrady zaměstnancům pracujícím v zahraničí, včetně podpory rodičů čerpajících dovolenou mimo ČR.

Kurzovní lístek

vlajka EU
Načítám hodnoty
vlajka USA
Načítám hodnoty

4 tisíce sledujících